Ohlasy 2014

Vybrané reakce po 15. ročníku zapsané do deníku nebo zaslané mailem:

Wik

Špacír mi vždy přináší spoustu nových zážitků a (toho si cením nejvíce) hodně mi toho řekne o mně samotném. Poznávám sám sebe v situacích, které mi nejsou zrovna příjemné (strach, selhání, bojovník + zbabělec ve mě) a já to musím řešit, a tím jdu dál nejen na trati Špacíru. Nejtěžší chvíle na trati jsou pro mě ty za úplně tmy a člověk se musí spolehnout sám na sebe a vyřešit problém (bloudění, únava, …). Chci touto cestou poděkovat všem organizátorům za pravidelné uspořádání této akce.

Pavel & Magda

Milý Špacíre, chtěli bychom ti k půlkulatým narozeninám popřát jen to dobré. Aby za tebou, v každý prvomájový pátek, chodilo co nejvíce milých a usměvavých lidí a aby tě všichni měli rádi. Také bychom chtěli pogratulovat tvým rodičům, kteří tě vypiplali z malé ratolesti až do dnešních dní.

Lucka a Honza

Bylo to tenkrát poprvé, my na XV. ročníku Špacíru plní dojmů, zážitků a krásných vzpomínek. Děkujeme a těšíme se na příště.

P.S.: „Ty ovce vážně mluvily!! :-)“

Butch

Hláška Špacíru 2014 (někde za Valašskou Bystřicí): „Jé, hele – HOSPODA BOOM!“ „… Myslíš HOSPODA 300 M?“

Alespoň vidíte, jak málo stačí neokysličenému mozku k pobavení… Za letošní zážitky děkuju!

Bárta

Vsetínský Špacír – už týden zvracím.

Zdenka (Zdejve), původem z Krkonoš, bytem z jižních Čech

Jak dlouho znám Bártu, tak dlouho slýchám o Špacíru. Teprve letos mě sem vzala. Vybrala ten nejlepší kus (ale v té mlze to bylo vlastně jedno) a po 40 a nějaké drobné kilometrech zavelela k ústupu. Bylo to tak akorát. Taková návnada, aby to moc nebolelo a abych chtěla příště zkusit víc, ale nesmí mi tak utíkat!

Díky pořadatelům za polívku a pořádek. Ještě by to chtělo lavór s vodou.

Nemáme vůbec žádné vlky!

Cestou jsme potkali několik zvířat, před kterými nás varoval úvodní film před startem. Na krokodýla, lasičku, slona jsme nesahali. Kolemjdoucí jsme slušně zdravili. Ke konci jsme možná zdravili i stromy, neodpovídaly na pozdrav.