Rekapitulace
10. ročník: Jako tenkrát poprvé…
/Body/
From: Komár [mailto:m42komar@centrum.cz]
Sent: Friday, April 10, 2009 3:40 PM
To: rudolf.novak@beznoska.cz
Subject: Špacír
Dobrý den,
dovoluji si Vás oslovit jakožto vrchního marketingového pracovníka vaší firmy ve věci akce Špacír, která o prvním květnovém víkendu uzavře první dekádu útrpných jednodenních stokilometrových pochodů přes hory a doly Beskyd a Javorníků. Ač si to firma Beznoska neuvědomuje, tak mnoho z finálních uživatelů jejích produktů se rekrutuje právě na těchto akcích. Anebo, slovy tety Kateřiny: „Co se v mládí naučíš…“ Za deset let jsme byli svědky příchodu mnoha zubožených lidských ostatků do cíle, kde jen huhlavý prod nadávek na klouby a puchýře dával vědět, že se blíží člověk.
A ač největší výhrou bylo vždy dojít a přežít ve zdraví a vyzískat na rok titul Valašský lezúň, přesto jsme se rozhodli ocenit letošního nejrychlejšího Valašského lezúně nějakou drobností. A v této věci jsem se chtěl obrátit na Vaši firmu. Byli byste ochotni zasponzorovat naši akci nějakým drobným darem? S povděkem přijmeme brožuru o kloubních náhradách, výrobní zmetek kolenního kloubu, či cokoliv, co se bude hezky vázat k problémům s klouby (především dolních končetin).
Jako poděkování vás náš dvorní doktor Body vyhlásí na předstartovním brífingu ve vší serióznosti jako firmu, s kterou je nutno v budoucnosti počítat. Brouk přednese básničku „Koleno se polámalo“, kde heroický špacírník-ortoped v Makovském průsmyku provede na sobě za chůze transplantaci kolena (od firmy Beznoska) a dojde v rekordním čase. Šebík vlastnoručně vyreje jehlou logo vaší firmy na každé těstovinové kolínko, které se budou podávat po příchodu z trasy zpět coby občerstvení. No a já na naše webové stránky http://naspacir.eu umístím odkaz na váš web. (Všichni jmenovaní jsou organizátoři a svatosvatě se zavazují v případě vašeho vstřícného postupu toto splnit.)
Děkuji za jakoukoliv reakci, byť by byla odmítavá. Přece jen těch těstovin se sní hodně, tak ať to kdyžtak Šebík nereje zbytečně.
S pozdravem
Komár, Kuzmič – hlava otevřená
——————————————————————————————————–
Od: rudolf.novak@beznoska.cz
Komu: ‚Komár‘
Datum: 14.04.2009 08:38
Předmět: RE: Špacír
Dobrý den, vážený pane Hesslere,
patří Vám náš obdiv k dovršení dekády jednodenních stokilometrových pochodů přes hory a doly Beskyd a Javorníků. Vašemu požadavku vycházíme vstříc a máme pro Vás připraven jeden kyčelní kloub a 1 brožurku týkající se operace endoprotézy kyčelního kloubu. Dejte nám prosím vědět, kdy si budete moci tento kloub a brožurku vyzvednout v naší firmě. Bude to pro Vás připraveno na naší recepci.
S přáním mnoho zdaru celé akci
Rudolf Novák
Marketing a propagace
BEZNOSKA s.r.o.
Komárova iniciativa nám zajistila reklamní exemplář endoprotézy kyčelního kloubu a tedy pěknou trofej pro letošního nejrychlejšího Valašského lezúně.
Debata o desátém ročníku započala na podzim loňského roku a s různou intenzitou se odehrávala z Prahy, Zlína, Olomouce, ale také z Thajska. Klíčovým tématem bylo „Co s desátým jubilejním ročníkem?“. Hlavní perličkou měla být zcela nová trasa. Ze tří možných variant nakonec vykrystalizoval návrh s tradičním startem na Vsetíně s odbočkou na Rožnov, Radhošť a Pustevny a s návratem přes důvěrně známý Soláňský hřeben. Vzhledem k příznivému načasování státního svátku byl také dlouho ve hře různě posunutý čas startu, konečné rozhodnutí bylo uspíšit start o dvě hodiny.
Záměr utajit trasu až do posledního okamžiku s sebou přinášel pro zájemce několik potenciálních háčků, např. nemožnost plánovat opuštění trasy, proto jsme kladli při přípravách důraz právě na zajištění v tomto směru – celkem tři záchranné vozy, pečlivá rešerše všech možných i nemožných spojů… Ke zpestření dlouhého nudného přechodu přes Rožnov domlouvá Šebík od 5. ráno občerstvení v restauraci na konci města.
Samotný Den D se neobešel bez přehmatů. Místo vyhledaného vlaku doráží Body a Šebík na Vsetín busem, neboť Body podcenil čas a Šebík na nádraží ve VM dorazil v čase příjezdu vlaku na Vsetín… Dále vyplouvá na povrch, že každý máme vroubek – Šebík nevzal Deník, Komár na koleně smolí účastnické archy, Brouk nezajistil klíče od všech kluboven a Body úplně zazdil slivovici. Nemáme si co vyčítat a po provizorním zaplácnutí problémů jdeme na pivo a večeři.
V předstartovním čase se na středisku hromadí dav. Dva dny před Dnem D je přihlášeno asi 120 účastníků, v posledních 48 hodinách se přihlásí asi 30 a dalších 30 pro jistotu dorazí bez přihlášení.
V hutné atmosféře velké klubovny narvané k prasknutí (180 účastníků!!!) je prezentována autentická korespondence Komára a firmy Beznoska. Následuje slavnostní odhalení letošní trasy. Poté klasický briefing co, kde, kdy, kam a také co, kde, kdy a kam rozhodně ne.
Impozantní had vyráží o půl desáté na průchod městem, zlatým hřebem je most přes Bečvu, kde si oba konce hada mohou přes řeku radostně mávat. Na červené čekání na 22:00, slivovice prý kolovala, ale k nám dozadu teda nedošla. Po již tradičně neokázalém startu se had vlní vpřed. Další osud pelotonu je již poskládán z vyprávění navrátilců.
Krátce po startu se blíže neurčenému špacírníkovi, údajně vybavenému GPSkou, podaří zmanipulovat celý dav a nahnat ho do příkrého svahu. Kupodivu všichni zúčastnění na kuriózní výstup po čtyřech vzpomínají pobaveně. Peloton se valí dále, i když často tápe a hledá červenou značku, v mohutném počtu se daří hledat velmi efektivně.
Hluboko většině utkvěla zrádná odbočka mezi poli nad Valašskou Bystřicí a ještě jedna zrádnější přímo v obci. Před úsvitem je dobyt Rožnov. Na pustém náměstí se spontánně srocují polospící trosky a i v ranní chladu zabírají vše, na čem se dá sedět. „Nikomu se prostě nikam nechtělo…,“ je nejčastější reakce na pobavené dotazy. Většina chodců opustí Rožnov ještě před pátou hodinou a nevyužije tak domluvené občerstvení, mnozí z těch, kteří by zájem měli, místo nenajdou a nakonec ukojí potřebu tepla a stravy u blízké benzínové pumpy. Těch, kteří občerstvení najdou a využijí, je nakonec 11. Z jejich svědectví víme, že v uvedené hospůdce se skrývá past v podobě 13(!) schodů na pánské záchody.
Na základně je v noci klid. Brzy ráno se dožadují první navrátilci vpuštění na středisko. Mezi pátou a šestou dorazí první vlna SMS od těch, kteří ukončili pouť v Rožnově. Šebík mě informuje, že bude potřeba zajet do Rožnova a odkoupit navařenou a nevyužitou polévku. Následuje vlna SMS od ztroskotanců na Pustevnách. O půl osmé vyráží záchranným vozem nakupovací komando do Alberta a Kauflandu zaopatřit ingredience na kyselici. Mezitím doráží na středisko druhý záchranný vůz „Rožnovské údolí“ řízený Jendou (rekordman 2002) s nákladem plazúňů až z Pusteven a obratem míří na Martiňák zachránit Brouka, jehož pohybový aparát se rozložil na prvočinitele. Využíváme příležitosti a cestou zpět na základnu vyzvedáváme polévku. Po poledni dorazí první větší horda plazúňů z Pusteven. Jsou dobře naladěni a jde vidět, že skončili včas. Časem dorazí i mátohy z Martiňáku.
Výstup Rožnov-Radhošť-Pustevny nesplnil očekávání a mnohými nebyl ohodnocen jako ten nejnáročnější. Na Pustevnách a Čertově mlýně čekalo překvapení v podobě sněhových vloček a poctivého větru. Sestup z Čertova mlýna, nejvyššího bodu letošní trasy, prokleli téměř všichni.
Dalším společným jmenovatel těch, kteří z Martiňáku vyrazili vstříc dalším kilometrům, se stalo větší či menší bloudění před Kladnatou, které dokázalo spolknout i 2 hodiny. Červená značka se ztrácela mezi vykácenými stromy, další teorie mluví o dvojím (starém a novém) značení v tomto místě. Ti, kteří trpělivě vypátrali další trasu, nalezli zavřenou hospodu na Třeštíku. Tím se vysvětluje, proč se organizátorům nepodařilo v předstihu zjistit otevírací dobu. Další postup po červené je již součástí prověřené staré trasy, až na závěrečný úsek žluté.
Zobecnit se dá několik postřehů o výroční trase – hodně asfaltová a náročnější než ta klasická, obecně panuje shoda ohledně zrádného značení v již popsaných lokalitách, ojediněle i v jiných.
Na středisku již začíná být živo. Odkoupená polévka nám vytrhává trn z paty neboť na naši vlastní se teprve vaří brambory. A… deset minut před třetí hodinou doráží letošní první lezúni, tedy s celkovým časem 16:50. Úspěšná dvojice si ve vší skromnosti přebere trofejní endoprotézu a informační brožuru. Po nich se poskrovnu trousí další úspěšní chodci. Až po sedmé hodině začíná dorážet větší množství stokilometrových špacírníků. Kuchyně a servisteam se má co otáčet.
Se soumrakem se rychle zaplňují zatím neodšrtnutá jména v zápisových arších. V limitu nakonec dorazí 47 borců a borkyň. Také se ozývají dvě skupiny, které po bloudění nedorazí do deseti hodin, ale chtějí ujít celou trasu. Lezúni i plazúni, kteří neodjeli domů, svorně uléhají, středisko postupně utichá. Holky dávají do pořádku kuchyni, čekání na opozdilce si krátíme s Broukem, který již zregeneroval po odpoledním debaklu. O půlnoci dva telefonáty lidem, nad jejichž osudem visí otazníky – oba již spí doma, jeden z telefonátů dokonce vyřizuje maminka. Na trati zůstává 5 trosek odhodlaných dojít na Vsetín. Pokus dvou z nich končí po ztrátě značky v Janově výjezdem záchranného vozu. Zbylí tři se stále pachtí, pracovně je označujeme „Zombíci“, protože živí lidé již na trase nemají co pohledávat. A tak letos jeden rekord přece jen padne, je to mnohaletý výkon Vládínka a spol. nejdelšího času potřebného k dokončení 100 km. Zombíci doráží přesně v 1:00 a jejich nový rekord je 27 hodin (viz statistiky). Spokojeně můžeme ulehnout.
Ráno již probíhá klasické balení, úklid a cesta vlakem domů. Ozývají se první zapomnětlivci a první lazaři s prosbou o lékařskou konzultaci.
Špacír je mrtev, ať žije Špacír 2010, k tomu nyní pár výhledů do budoucnosti a výzev:
1. Příští rok půjdeme starou trasu „proti směru“, tj. Filka na začátek. Radhošťská varianta může být někdy opět zařazena v případě vašeho enormního zájmu. Dotisk triček již slibně postoupil správným směrem. 10 Kč příplatek na občerstvení v Rožnově využila jen hrstka a nám zbylo asi 1200 Kč, zkusíme najít smysluplné využití.
2. Nyní několik výzev a proseb na vás, reagujte prosím prostřednictvím dotazníku, ohlasů a deníku :
Jak se vám osvědčil start v 22:00? Zachovali byste ho, nebo je půlnoc lepší?
Líbila se vám trasa? Dali byste si ji dříve než za pět či deset let?
Máte nápad co s nevyužitými 1200 korunami?
Máte fotky, videa? Dejte nám vědět. Pošlete nám svoji reportáž, letošní budou mít určitě historickou hodnotu!!!
A hlavně, příští rok se prosím hlaste již v dubnu, ne v pátek ráno před startem, děkujeme. A na viděnou.
2009: Rekapitulace Reportáže Ohlasy Fotogalerie Dotazník
