Himbajs, plantážníci, je to tu zas! Jak tohle skončí?! Kde kdo skončí? A skončí to vůbec? Nevíme. Musíme to vzít od začátku. Sledujte to s námi. 

 

 

20:36 No to nám to pěkně začíná! Ztratil se Bublina! Viděli jste ho? Pomozte!

20:42 Slovenský špacírník po nákupu suvenýrů v očekávání startu: „Jaj, už ma zasa šteklí v brušku.“

22:17 Další Slovák, tentokrát na registraci: „Toto chcem.“
„Co?“
„No toto,“ ukazuje na láhev, „poldeci.“
„My jsme registrace, ne bar.“

23:12 Při brífinku se ukázalo, že na trasu vyráží i Bratrstvo kočičí pracky! Cha! Toho bohdá nebude, aby Dlouhé Bidlo do cíle dříve přišlo! Ukažte mu to! Zašlapte jeho sebevědomí do bahna! Čestně a sportovně!

23:19 Shrňme si to. Jindra ve (švédské) bedně neukrýval/a Černé jezdce. Mirek Dušín krásně běžel. A až do dnešního večera neřekl sprosté slovo. Jarka ho srovnal/a. Červenáčkovi tekla červená. Rychlonožka tam byl taky. Sedminásobný světový Velmistr vsetínského okresu ve vyjímání ježka z klece vyjmul ježka z klece za pět vteřin. A co na to Jan Tleskač? Tleskal. 

00:00 Po třech letech opět budí obyvatele vsetínské čtvrti Rybníky půlnoční zvon a dav se dává na pochod do beskydských lesů, aby pomohl najít Rychlým šípům ztraceného psa Bublinu.

00:02 Oholené tváře Rychlých šípů nevzbuzují žádný respekt. Už po pár desítkách metrů se přes ně valí desítka či dvacítka běžících špacírníků. Tohle tempo odmítáme udržovat. 

00:04 Peloton míjí vsetínského občana… „Héj, kam jdete?“
„Na Vsetín.“
„Vždyť jste na Vsetíně!“
„No právě.“
„Tak proč tak spěcháte?“
„Abysme to stihli.“
„???“

00:11 Odposlechnuto v davu: „Vzpomínáš, jak jsme loni míjeli toho chataře? Jak stál před chatou a ptal se: ´Kolik vás ještě bude?´ Asi 200 :-)“ 

00:22 Loučí se s námi fotograf: „Rychlým šípům třikrát zdar v kraji oranžových skal!“
Mirek: „Baník, pyčo!“
Rychlonožka: „Mirku, tys to zase posral.“

00:23 „Brífink byl super. Krvácení Červenáčka tomu dodalo šťávu.“

00:41 Zatímco se proud světel vzdaluje po žluté značce ze Vsetína, připravujeme věci pro ranní cestu do Makovského průsmyku. 

01:20 Zatím nikdo nevzdal. To je nadějné. Jen tak dál, špacírníci. A po rozednění se nezapomeňte dívat po Bublinovi! Autor nejlepšího společného snímku získá tričko nebo šátek s mapou. Krásnou, teplou a poctivou noc přejeme.

04:16 První odhlášení. Předzvěst svítání…

05:14 Odhlašovací zpráva: „Končím. Jdu do Halenkova a pak na Vsetín.“ Nemáte pocit, že když už to někdo dojde přes Halenkov a na Vsetín, tak slovo končím zde není na místě?

05:16 Lehce nevyspalé Dlouhé Bidlo přichází za kuropění na Soláň, km 28 ze 100. Po bahnité noci je rádo, že si vzalo své nejhorší boty. Je čas posvačit klobásu Krakovec.

06:32 Bublina! Prý byl spatřen zde: https://glympse.com/0XVT-6DXS. Sledujte ho v reálném čase, vyfoťte se s ním a foto nám pošlete.

07:03 Párky se ohřívají, čaj se vaří, U Plantážníka se na vás těšíme.

07:16 Novinka: U Plantážníka jsme zřídili fotokoutek.

07:19 „S pohlednicí to funguje tak, že ji napíšeš a my ji za tebe v pondělí pošleme.“
„Aby to nebyl pozdrav ze záhrobí.“

07:21 „Potkala jsi Bublinu?“
„Jo! Mám ho vyfoceného! Chudák sebou švihnul, on přes ten čumáček nevidí. Říkala jsem si, co je to za úchyla…“

07:25 Zpráva na FB: „Bublina odchycena! Je krotká a dá se dokonce podrbat!“

07:27 Do Makovského průsmyku dorazil pojízdný Karlovický pivovar Pod Pralesem. Počítejte s točeným pivkem. V sortimentu podniku nechybí ani párky, frgály nebo čokoládová pochoutka Kofilka!

07:30 Špacírník se psem: „A končíme! Žádné králíky po lese chytat nebudem! Jako fakt ne, jedem domů!“

07:39 „Ahoj, kde máš ženu? Kousek za mnou, dorazí.“

07:56 „Už jdeš? Co mám vyřídit ženě?“
„Ať si to… ať si… to tu…“
„Netrap se, dokončím tu větu za tebe.“

08:18 „To jste měli vidět, jak jsem chytala Bublinu! Říkám si, co za kreténa tu běží s respirátorem. A ještě flekatým!“

08:26 „Tak co, jak to jde?“
„Nic moc. Bumbálka nebyla nic moc.“
„Proč?“
„No když netrefíš značku…“
„A jo! Bumbálka! To slovo na trasu nepatří.“
„Mohlo to dopadnout hůř…“

08:29 „Ježíš, co to tady pouštíte za hudbu? To jsem zpívala na šibrinkách!“

08:31 Pozor, pozor! Do Makovského průsmyku právě dorazilo Dlouhé Bidlo!!! Nebojte se, špacírníci, nacpeme ho, co se do něj vejde! Udržíme ho tu naší pověstnou pohostinností.

08:58 Dlouhé Bidlo zapárkoval… na dlouho. Ale už kvačí dál.

09:11 Meteorologické hlášení: oblačnost – setrvalý stav, srážky – střídavě sílící, atmosféra – dobrá.

09:33 Chcanec.

09:39 Postává nám tu chlapík, co se nebojí jít s kůží na trh. Má na sobě fosforový rozlišovák, plavky a ledvinku. Déšť nevnímá. Pojí, popije, odhlásí se a s frgálem v ruce ležérně odchází na bus. 

09:50 Zpráva z čelních pozic: „Portáš. Je tu krásně, ovšem za oknem už to tak sladce nevypadá.“

09:58 Právě tu od špacírníka zaznělo sprosté slovo!
„Modré okénko slušné mluvy si dnes nevyplňuj.“
„To jsem se naučil na brífinku!“

10:13 „Nemáte tu náhodou stahovací obvaz?“
„Ne. Ale můžeš si na to dát teplý alobal z hermelínu.“

10:16 První zápis ve špacírovském deníku na základně: „Díky všem, polévka super! I když jsem šla jen část trasy, dočkala jsem se odměny v podobě krásného mloka na lesní cestě. Jste skvělí!“ Díky. Sympatie jsou vzájemné.

10:22 Opět v bufetu: „Tak čau! S chutí do toho a ještě šest kilometrů a půl je hotovo!“

10:31 Na základnu přišel plazúň se psem Bellou. Pes čuchá k hrnci s kyselicí. „Bello fuj!“
Pomocná kuchařka pohoršeně: „Jak fuj?!!“

10:33 „V noci jsem zabral až o půl třetí a v 5:55 už volali…“ Těžký je život řidiče záchranného vozidla.

10:44 Dvě spokojené plazúňky na základně: „Vyšlo nám to akorát! Když jsme sedly na Soláni do hospody, tak začlo chcát! Dojedly jsme polévku a jel nám autobus.“ I tak sa dá.

10:48 „Viděli jste Bublinu?“
„Ne.“
„To není možné.“
„Jak vypadal?“
Ukazujeme fotku: „Takhle.“
„Toho jsme viděli!! Ale tys říkal, že to je zajíc, vole!!“

10:50 Stále spokojená dvojice plazúněk na základně: „Po 12 letech opět spolu na Špacíru. O 10 let víc, o 15 km míň.“

11:09 Rozhovor orgů: „Hermelín je super. Ostatním taky chutná. Zdá se, že všem zatím sedl.“
„Jestli někomu nesedne, zjistí to až za několik kilometrů.“
Přísedící špacírník mávne směrem k lesu a pronese chlácholivě: „Tam je místa…“

11:12 Špacírník s pohledem do sloty: „Ale jo, super je to. Aspoň že počasí nám vyšlo.“

11:15 Odhlašovací SMS: „Přišlo na mě sraní. Vysral jsem se na to v Makovském. Příště už to fakt nepůjdu.“

11:39 V bufetu: „Odpad třídíte?“
„Směsný je v zeleném pytli, plasty jsou v zeleném pytli. Co je na tom složitého?“

11:46 „Tak posledního panáka a rozloučíme se? Můžu vás poprosit, vyfotíte nás ještě u toho pána s tím granátem?“

12:02 Bublina se našel! Je v pořádku, nezablešený, trochu dezorientovaný… Ale dáme mu misku žrádla, trochu drbání a bude OK. Děkujeme za pomoc!

12:05 „Ahoj, jdete na párek? Na pivo? Aspoň na Vsetín?“

12:07 První Valašský lezúň Milan Hauer je v cíli za 12:07 h! Je totálně čistý! Prý běžel přes trávu. To dává smysl.

12:22 Zavíračka Bufetu U Plantážníka se přiblížila. Pokud k nám teprve míříte, přidejte do kroku!

12:27 Špacírník s pohledem na náš sáček s penězi: „To kdyby viděl pan Babiš… Účtenku si vezmu krátkou.“
„My jsme proto preventivně postavili bufet 5 m na Slovensku.“

12:30 Dlouhé Bidlo bylo spatřeno na Velkém Javorníku, k čemuž poznamenal: „Zde odpočívá vzpomínka na sucho v botách.“

12:37 Na silnici před bufetem leží zapomenuté boty. Bereme je na základnu.

12:40 Balíme bufet.

12:45 Nad dopisy diváků: „Krchov-stěna letos obzvlášť výživná 🙂 Jestli bude kyselice jen z poloviny tak vydatná, zaběhnu si večer ještě znovu aspoň na Krošenky :)“

13:12 Cestou autem: „Chrápeš?“
„Nech ho, to je Mirek a má s klubem plno práce.“

13:15 Fanklub druhého Valašského lezúně Emanuela Buzka nám tady pro všechny další lezúně zanechal krásnou, ručně malovanou ceduli. Děkujeme!

14:03 Long Bidlo spotted on Portáš.

14:10 Na Portáši: „Tak co, jde to?“
„Jde to, musí to.“
O chvíli později další rozhovor:
„Chceme dojít co nejdál. Však skončit se dá v Papajakém, na Filce… dál už to je lepší dojít.“
Jeho kolega: „Nebo nedojít nikdy.“

14:20 Kyselice. Kupa kyselice. Nechte si chutnat.

14:30 Třetí a čtvrtý lezúň mají poslední půlkilometr do cíle.

14:42 Špacírník 1: „Hele, sluníčko.“
Špacírník 2: „Ty svině, kdes bylo v noci, když jsme tě potřebovali?“

15:00 Před základnou si rozbil kemp tatínek s dcerkou. Čekají na maminku, která asi stanoví nový ženský rekord Špacíru.

15:05 Záchranný vůz odváží z Portáše zraněnou špacírnici, co si na Stratenci vyvrátila malíček na levé ruce. Je statečná a se svým handicapem došla pěšky až na Portáš.

15:34 Daniela Cehlárová právě zdolala 100 km za 24 h. „Já jsem ještě nikdy nebyla takhle špinavá. Na žádném závodě. Fakt nikdy.“

15:36 To byl panečku těsný souboj! Čestný a poctivý! Právě dorazila Jana Bulíčková. Všechna čest, dámy!

16:09 Tentokrát měl podporu rodiny tatínek – do cíle ho za ruce vedou jeho synci. „To byla moje první stovka v životě.“ Zajímavé je, že nedodal, že taky poslední. Že by se mu to líbilo?

16:20 Obdrželi jsme odhlašovací SMS. Dotyčný tvrdí, že ukončil špacírování v Bufetu U Partyzána… Ten je přitom už pět hodin rozebraný. Uvidíme…

16:35 „Tady máte kvalitní čtivo, komiks Rychlých šípů.“
„Jé, díky, to dám synovcům!“
„To nedoporučujeme. Je to výchovně závadné.“

17:00 Zcela vážně míněná prosba: Prosíme špacírníky na trati, aby nám dali vědět, jestli potkali Štěpána Křístka z Frýdku-Místku. Naposledy o něm máme zprávu v 8:30 z Makovského průsmyku. 

18:42 Odpusťte nám komunikační výpadek. Zaměstnávalo nás hledání Štěpána. Před chvílí se z něj stal Valašský lezúň, čímž si kromě gratulací vysloužil silné úlevné obětí následované spíláním: „Štěpáne, ty vole!“ Ukázalo se, že na vině byla chyba SIM-karty, o které neměl její majitel tušení. Konec dobrý, všechno dobré. Děkujeme za trpělivost Štěpánově manželce, za ochotu a okamžitou akci Horské službě. Končíme téma a pokračujeme v krasojízdě. Na základně se nám začínají kupit bahnitá individua. 

18:50 SMS od Velmistra ve vyjímání ježka z klece: „Potkala jsem v obchodě zablácenou skupinku. Zdravili mě otázkou: ´Tak co ježek, velmistře? My žádného nepotkali.´ Na to, jak byli mokří a od bláta, měli dobrou náladu.“

18:58 Zpráva z trati: „Trojice špacírníků si v kopci pouští z mobilu píseň Rosa na kolejích. Patrně si zkouší pozvednout morál. Těm ostatním ho ovšem efektivně rozleptávají, protože už je jasné, že Wabiho baryton budeme mít v hlavě přinejlepším do půlnoci.“

19:07 Dlouhé Bidlo se blíží k Filce. Třeba ji nedá.

19:22 Stydíte se / nemůžete jíst kyselici na základně? Vyžádejte si KYS LIC  TO GO, která je zcela bez éček a kterou si můžete po odjezdu v klidu sníst v soukromí rehabilitačního oddělení.

19:26 Úryvky ze špacírovského deníku:

„Koleno pláče, srdce sténá, puchýř již puknul, avšak letošní Špacír je zakončen potupným svozem. I tak to byla prima vycházka. Díky.“

„20–30 km: krize; 40–50 km: restart, plno síly; 60 km: brufen; od 70. km: déšť; 95 km: první puchýř, pláč; 101 km: finiš, zvoneček, vřelé přivítání, vynikající kyselice. Děkuji“

„Titul Valašského lezúně už mi nikdo nevezme a zdravá kolena už mi nikdo nevrátí! Skvělá akce, díky!“

„Nejlepší pocit je při polívce v cíli, ale bahno bylo výborné. Příště ho můžete nachystat více a vzorek zařadit mezi suvenýry. Déšť výtečný, akurátní, příště prosím zase. Ale nejlepší jsou orgové – to vše nám dopřejí a sami si to nedají.“

„Špacír – tři roky jsem se chystal na to, že nohy nechám někde v prostoru, a splnilo to všechny touhy. Nikdy neříkej nikdy… Bylo to kruté, ale krásné.“

19:49 Špacírování ještě neukončilo 111 účastníků zájezdu. Máte dvě možnosti: přijít na základnu, nebo se odhlásit. Hlavně si jednu vyberte!

20:03 Omlouváme se za výpadek webu. Taky toho na něj bylo moc. Ale už to rozchodil. Jako vy.

20:37 Vypozorovali jsme dva paradoxy:

1) Špacírníci zapomínají trekové hůlky zásadně po akci, ačkoliv je v té době potřebují mnohem víc.

2) Fyzický stav špacírníka a jeho schopnost lokomoce jsou nepřímo úměrné nutkavé potřebě používat slovesa jako „fičet, frčet, letět, zaskočit, valit“ apod. Příklad: „Nemůžu se ani hnout, ale až najdu hůlky, frčím fofrem domů.“

20:49 „Tak ahoj. Zapomeň a příště zas!“

21:11 Přibývá Valašských lezúňů. Zatímco ti, co přicházeli v brzké odpoledne, byli svěží a zajímali se prohlídku vsetínských pamětihodností, aktuální obrázek už se zcela proměnil. Vše, co vyžaduje zutí, sednutí, vrácení či volbu ze dvou možností, se setkává s velkou nelibostí.

22:01 Příchozí zpráva: „Vážená poroto, žádám o předčasné ukončení nejtěžšího žaláře. Odsouzený číslo 185 hlásá, že se již napravil a polepšil a začne žít na svobodě řádným nijak pobuřujícím životem. Zapište mu prosím do spisu status Propuštěn za dobré chování. Pravda je, že jsem Alcatraz opustila z důvodu vyššího principu a jsem tam, kde jsem potřeba. Věděla jsem to, ale chtěla jsem si potřetí užít první hodiny Špacíru.“

22:33 Hlášení z trati: „Dvě zombie na Filce. I přes odstup let je její zkurvenost nezměněna.“

22:40 Cha! Dlouhé Bidlo stále nedorazilo. Dobrá práce!

22:57 Ajaj… Tak už. Už je tu.

22:59 Jedna Valašská lezúňka opouští základnu nesena na rukou. Bolestivé zranění kolena jí nedovolí hýbat s nohou. Tenhle Špacír pro ni bohužel moc šťastný nebyl :-/ „Kluci, já mám před základnou auto a v tom autě postel, do které mě hodíte, co vy na to?“

23:16 Lezúňů přibývá! Lavory nestíhají! 

23:20 Vrchol cynismu: „Na ten závěr chyběl déšť.“

23:59 Seznam letošních Valašských lezúňů se uzavřel asi na čísle 67 (odhadem z 230 startujících).

00:18 Na trase zůstává asi 33 labužníků.

00:55 Pomalu se to trousí. Začíná fáze obvolávání a shánění zombií. Životní projevy všech obyvatel základny jsou v tuto hodinu vrcholně minimalistické.

01:10 „Co hledáš?“
„Tooo… takové tooo… na boty…. lžíci! Nemáte lžíci na boty? Já mám obrovský puchýř a nemůžu přes něj tu botu sundat.“
„Máme lžíci.“

01:54 Pořád nejsou všechny ovečky v ohrádce. Ráno napíšeme, jak to dopadlo.

09:53 „Ty tvoje boty nevypadají tak hrozně.“
„Však jsem si je včera umýval v lavoru.“
„Jo aha. Tak to vypadají dost hrozně.“

10:02 Platba za občerstvení: „Díky, přijď zas!“
„To bohužel jo.“

10:31 Přijel v pátek večer. Nachystal si spaní v hlavní klubovně. Vyrazil na Špacír. V sobotu špacíroval. Doteď nedorazil. Prý přijde, sbalí si spaní a pojede domů. Zombie Extened Version 3.0.

11:08 Je tu. Čas 35:08 h. „Byla chyba, že jsem si vzal děravé boty.“ Na tuhle analýzu výkonu elektronickou tužku naštěstí nepotřebujeme.

11:50 Krabice s nálezy se pomalu kupí. Foto dáme na FB. Očekávejte vše, od zabahněných bot či ponožek až po dámské kalhotky. Naše práce nás baví.

 

Tímto prohlašujeme online reportáž z čestného Špacíru za uzavřenou. Byla poctivá?