Páteční demonstrace proti bídě a chystaným změnám v domku, kde žil v letech 1910–1928 Leoš Janáček, proběhla v poklidu. Její účastníci se po násilném pokusu o vniknutí do objektu a následném zásahu těžkooděnců za mrmlání rozešli do přilehlých hospod.

Vzplanutí vášní

Kontroverzní úpravy expozice vzedmuly vlnu vášní u milovníků vlažné hudby poté, co je ředitel Moravského zemského muzea Vlastimil Úprk představil veřejnosti na 14. burze kaktusů v Blansku.

Odpověď na sebe nenechala dlouho čekat. Dav demonstrantů rekrutovaných především z fanoušků Brněnské filharmonie a posluchačů rádia Classic FM požadoval ustoupení od plánovaných úprav, odvolání ředitele Úprka a zastropování cen Janáčkových partitur.

Původní stav expozice Leoše Janáčka

Janáček žil v domku na zahradě za varhanickou školou až do roku 1928, kdy zemřel. Původní expozice se zaměřuje právě na toto období skladatelova života. Jeho operní, symfonické a komorní dílo připomínají jedinečné artefakty, které si mohou zájemci zblízka prohlédnout.

Nechybí mezi nimi například fotografie Leoše Janáčka v zahradě (!) nebo autentická mistrova pracovna s původním mobiliářem a restaurovaným klavírem Ehrbar. Návštěvníci mohou stanout a ustrnout také v komoře, v níž podle svědků Janáček komponoval komorní hudbu.

„Z dlouhodobého hlediska byla expozice Leoše Janáčka nemoderní, zastaralá a naprosto zbytečně prohlubovala povědomí o Janáčkovi coby o hudebním skladateli,“ sdělil Úprk. „Přitom, ruku na srdce, Lašské tance jsou (na rozdíl od tvorby Sex Pistols) dead.“

Podle Úprka je trestuhodné vytrhávat tímto způsobem Janáčka z kontextu. Nová expozice ho proto představí mj. coby průkopníka dálkových pochodů.

Průkopnické pojetí expozice Leoše Janáčka

„Málokdo dnes ví, že Janáček byl zdatný turista a je dodnes držitelem světového rekordu v chůzi na 100 km s kontrabasem na zádech. Zmíněného úspěchu dosáhl nechtěně již jako jednadvacetiletý poté, co na školním výletě varhanické školy zakufroval v Beskydech.“

A právě tento Janáčkův pamětihodný výkon bude připomínat dioráma, které zabere velkou část původní pracovny. Zatuchlý muzejní odér spolu s dekadentním empírovým nábytkem, parketami a klavírem konečně zmizí. Konkrétně pod nánosy bahna a pod interaktivními polomy, které dodají instalaci svěžest a drajv v duchu světových 5D expozic.

Na čestném místě expozice pak budou vystaveny pumpky, v nichž Janáček rád chodil na túry, na toaletu či komponoval pozounové serenády.

Pozvánka

„Naoko neusilujeme o nic menšího než o představení Janáčka široké laické i odborné veřejnosti jako renesančního člověka s mnoha zájmy. Ale primárně nám jde o to nalákat lidi na Špacír a nasrat fanoušky vážné hudby. Je to jedna z podmínek získání dotace EU pro rozvoj dálkových pochodů,“ dodává Úprk.