Špacír 2010

Ohlasy

Zde najdete reakce několika absolventů Špacíru. Možná zde najdete právě ty své.  

 

777631982

Inzerát: Sháním roubenku na Vsetínsku s pořádným pozemkem a těmi nááádhernými kopci v blízkém okolí. A práci (pro ni i pro něj). Páč tato krajina mě i přes 35 km utrpení okouzlila a chci tu bydlet. Pryč z Čech! Na východ východu!!!

 

Komár

Fakt si říkám, že ty děvčice, co člověku dají kyselici, by zasloužily svatořečení. Ale tím, že mi Bára dala deník, mne fakt nasrala.

 

JaroMirka

A byly to fakt ovečky a ne žádný pařezy. Ono se to fakt hýbalo. To bude tím, jak jsem „utíkala“ do cíle.

 

Ž.

Ne ne, pařezy.

 

Libor

Letos jsem se rozhodl jet na kole. Myslel jsem si, že to bude snazší a rychlejší. Organizátoři však mysleli na vše a pro cyklo-špacírníky připravili pomocí bahnových děl (to mi nikdo nevymluví) skutečné peklo. Ale stejně jsem si to maximálně užil. Díky všem za skvělou akci!!

P. S.: Hůlky jsou při cestě do kopce mnohem užitečnější než kolo.

 

???

Nechť Makyta zeroduje!

 

Marky

Příště jdu, ale jedině s HŮLKAMA 🙂 Měla jsem půjčenou jednu hůlku – v pravé ruce – a levá noha je OK! Zato pravá noha to odnesla = mě, až do Makovského průsmyku. Cíl cesty splněn. Bahno všude. I na autě a v Bodyho vlasech.

P. S.: Děkuji za zapůjčení hůlky sestřičce Leničce, která šla tudíž taky jen s jednou.

 

Okšaj

Velice vtipná tabulka visela za Hričovcem. V místech, kde žíznivci hledali studánku, označovala vstup do lesa hláška, že les byl 26. 4. 2010 chemicky ošetřen. S účinností 30 dnů. Napojení a chemicky ošetření špacírníci pokračovali s plnými lahvemi dále.

 

Mira (a Michal)

Bylo to vlastně skvělé, ale už to nikdy v životě nepudu, ani za zlaté prase, příšerné. A Michal to asi možná někdy zkusí, ale rekord už asi nedá, páč letos to ňáké neskutečné… borci dali za 14 hodin, což je strašné!!!

 

Martin a Jirka (Třinec)

Naši vůbec první stovku jsme „urvali! zrovna na vašem-našem Špacíru! Jsme na sebe pyšní, i když nás to stálo mnoho sil. Děkujeme za skvělou organizaci a za to, jak se o nás „hostesky“ během celého závodu staraly (tedy po ukončení :-)). Patří vám velký dík!

 

Láďa

Z práce si na Špacír odskočil, 100 km urazil, aby se na duchu i těle zničený do práce v neděli vrátil. Velký dík patří pánům organizátorům a milým hosteskám, které v cíli péčí nešetřily. Palec nahoru pro Špacír 2010.

 

Pískoň – Petra Váňová

Na 10. kilometru to byla výzva, na 55. uspokojení, na 80. prokletí! Ale bylo to nádherné, neopakovatelné… Díky moc za skvělých 24 hodin v Beskydech.

 

Bárta

Můj milý deníčku… tak se rok s rokem sešel a nadešel čas sbalit nohy, svačinku, batůžek a trošku se projít po Beskydech. Jak jinak a jako vždy to mělo své osobité kouzlo, umocněné na začátku pleskajícími a krásně slizkými čvachty tulícího se bahníčka. Makov – nevídaný zážitek v podobě uzenky – stan občerstvovací ve mě zanechal mohutný dojem. A první puchýře po sedmi letech… i na to se nezapomíná. No nic – zkrátím to… a vřelé opovržení organizátorům, kteří si chválu vůbec nezaslouží… No ale když se to tak veme, už jen 363 dní a… Začnu si už od zítra stříhat metr.

 

Leni

Bylo to super… a sestřičce Markétce jsem ráda půjčila svou hůlku, ale budu ještě radši, když si za rok vezme svoje 🙂

P. S.: Ty hůlky vlastně byly Mišáka.

 

Jirka

Tak letos se to konečně podařilo, na počtvrté, za což vděčím tréninku, počasí, taky tomu že se mnou nejel můj obvyklý sparingpartner 🙂 A taky Šebíkovi za ten rohlík na Makově. (Díky, Soláň byl opravdu daleko na první teplé jídlo, příště to s tím zásobováním lépe zorganizujte.) Cestou s Cábu do vsetína jsem přísahal, že už se vám na to příště vy…, ale teď (pondělí) si říkám: Tak za rok zas!

 

Shama

Průběh Špacíru XI. mi velice připomínal řecké drama:

1. expozice (předstartovní úvod, povzbudivá slova pořadatelů, převis na Filce – dobrá zpráva, letos budeme slaňovat, pochodová muzika),

2. kolize (kontakt s blátem a vodou, aneb jak je něco takového po vytrvalých deštích vůbec možné!?),

3. krize (Filka – do cíle chvilka, ale až příští rok. Nyní ji míjím svižným tempem, taky Makytu. Na třicátém kilometru se před očima objevují barevná kola a přes cestu přebíhá pařez! Nejvyšší čas posnídat…),

4. peripetie (Tanečnice, Ptáčnice),

5. katastrofa (Putýrka. 6,5 km na Vsetín. Málo a nebo moc?).

Vše šťastně končí očištěním: zvonění zvonce, veselý ryk pořadatelů a náramná pohostinnost. Díky všem, sportu zdar, Špacíru zvláště!

 

2010: Rekapitulace  Reportáže  Ohlasy  Fotogalerie